E 635 5 ́-ribonukleotidy sodné (Ribonukleotidy, Sodné soli 5'-ribonukleotidů, 5'-ribonukleotidy disodné, Disodné ribonukleotidy)
Kategorie: látky zvýrazňující chuť
Ribonukleotidy se přirozeně vyskytují ve všech tkáních.
Jedná se vlastně o směs inosinanu sodného (E 631) a guanylanu sodného (E 627). V potravinářství se používají jako látky zvýrazňující aroma. Setkáme se s nimi ve slaném pečivu, ochucených instantních nudlích a polévkách a ve slaných pochoutkách (např. extrudovaná kukuřice).
Nežádoucí účinky ribonukleotidů nejsou prokázány, někteří odborníci se však domnívají, že látky mohou vyvolávat nežádoucí reakce u přecitlivělých jedinců.
Na své webové stránce uvádí organizace FINA výňatky z dopisů od spotřebitelů, které popisují nežádoucí reakce po konzumaci potravin obsahujících sodné ribonukleotidy. Mezi popisované příznaky patří svědící červená vyrážka a červené a bílé kruhy, které se objevují po celém těle několik hodin po požití potraviny a přetrvávají týden až dva. Ve většině případů se jednalo o děti. Je popsána život ohrožující reakce anafylaktického typu u lehce astmatického dítěte, u kterého došlo po požití jednoho kusu pečiva obsahujícího sodné ribonukleotidy k masivnímu otoku úst, jazyka a hrdla. Ribonukleotidy mohou zvyšovat koncentraci kyseliny močové v krevním séru a moči.
Lidé se sklonem k onemocnění dnou a lidé, kteří se léčí diuretiky zadržujícími kyselinu močovou, by se proto raději měli vyhýbat vysokým dávkám těchto látek. Komise JECFA původně doporučovala varování na obalech potravin, posléze své doporučení přehodnotila (v roce 1993), protože dávky získávané přirozeně z potravy jsou několikanásobně vyšší než dávky přijímané ve formě potravinářského aditiva. Vegetariáni pozor, ribonukleotidy pocházejí pravděpodobně z živočišných zdrojů.
V České republice se sodné soli 5'-ribonukleotidů smějí používat v omezeném množství v potravinách obecně kromě nealkoholických nápojů.
V kořenících přípravcích se smějí používat v neomezeném množství.
Pozn. Zpracováno ve spolupráci s odbornou poradkyní CEFF Dr. Terezou Vrbovou dle knihy Víme, co jíme aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách.