Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše

E 210 Kyselina benzoová

Kategorie: konzervanty

CEFF nepovolené CEFF nepovolené
Omezte Omezte
Nevhodné pro děti Nevhodné pro děti
Potenciální alergen Potenciální alergen

Kyselina benzoová jako jeden z nejstarších a nejpoužívanějších chemických konzervantů nachází využití v kosmetickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Kyselina i její soli (tzv. benzoany) jsou v přírodě velmi rozšířené. Setkáme se s nimi například ve švestkách, hřebíčku, skořici, brusinkách, anýzu, čaji a sýrech. Jako potravinářské aditivum se však používá syntetická kyselina. Kyselina benzoová působí proti kvasinkám i bakteriím (a to zejména v kyselých potravinách), částečně také proti plísním. Kombinace kyseliny benzoové s kyselinou sorbovou (E 200) často zaručuje lepší konzervační schopnosti, stejně jako kombinace benzoanů s oxidem siřičitým (E 220), chloridem sodným (neboli kuchyňskou solí), kyselinou boritou (E 284) nebo cukrem.

Kyselina benzoová a její sodná sůl (E 211) se používají ke konzervaci ovocných džusů a dalších nealkoholických nápojů, sirupů, džemů a marmelád, ovocných salátů, sušeného ovoce, náplní do pečiva a pekařských výrobků, nakládané zeleniny, oliv, margarínu, majonéz, hořčice, omáček, kečupů a salátových zálivek. V roce 1998 objevila kontrola ČZPI kyselinu benzoovou i v salátech (typu vlašský salát, pařížský salát i jiné druhy), kečupech a kysaném zelí, ve kterých je její použití zakázáno. Některé vzorky hořčice a rybích polokonzerv (uzený losos v oleji, drcený losos atd.) obsahovaly pak nadlimitní množství kyseliny benzoové.

Naprostá většina lidí snáší kyselinu benzoovou bez jakýchkoli nežádoucích účinků. U citlivých jedinců se však po požití mohou dostavit různé nežádoucí účinky.

Benzoany a chronická kopřivka: Existuje mnoho studií zabývajících se přecitlivělostí na kyselinu benzoovou a její soli u pacientů, kteří trpí chronickou kopřivkou. Výsledky těchto studií naznačují, že u některých z těchto pacientů (odhaduje se 10-20%) skutečně mohou benzoany v potravinách vyvolávat či zhoršovat příznaky. Testy s dětskými pacienty potvrdily přecitlivělost některých dětí s chronickou kopřivkou na tyto látky. Během jedné studie byl dvaceti zdravým dětem pomazán obličej salátovou zálivkou, obsahující kyselinu benzoovou a kyselinu sorbovou. U osmnácti z těchto dvacíti dětí se objevila mírná kopřivka na obličeji.

Benzoany a astma: Možná role benzoanů při spuštění astmatického záchvatu je kontroverzní. Výsledky studií naznačují, že pokud vůbec mohou být benzoany zodpovědné za spuštění astmatického záchvatu, pak je tento druh přecitlivělosti velice řídký. U chronických astmatiků jsou však popsány případy alergických projevů, které byly způsobeny nesnášenlivostí benzoanů.

Některé studie spojují přecitlivělost na benzoany s přecitlivělostí na aspirin, který má podobnou chemickou strukturu. Zdá se, že zvláště kombinace kyseliny benzoové a barviva tartrazinu (E 102) má schopnost vyvolat nežádoucí účinky. Kromě popsaných nežádoucích účinků jsou benzoany jmenovány jako možný faktor podílející se na chronické rýmě (rhinitis) a existuje podezření, že hrají určitou roli při vzniku dětské hyperaktivity.


Pozn. Zpracováno ve spolupráci s odbornou poradkyní CEFF Dr. Terezou Vrbovou dle knihy Víme, co jíme aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách.